| cent | cent český, pražský, centnéř, centnýř - 120 liber | 61,60 kg podle
Hájka,
patent z r. 1764 udává 61,72 kg, pražský cent míra pevná 61,73 kg, na Frýdlantsku 51,38 kg, čili 100 liber, Kutná Hora 61,62 kg, leč Německý Brod 61,65 kg. Později přibyl víděňský cent - 56,01 kg |
Používal se téměř ve všech zemích, jako stonásobek libry, která byla základní jednotkou. Z políčka vedle vyplývá: pokud vám to někdo donese, tak v Brodu, pokud to potáhnete vy, tak jeďte do Frýdlantu |
| denár | 1/512 libry české | 1,011 g, později 0,932 g jako 1/256 hřivny kolínské nebo římsko-německé | Jednotka v mincovnictví, též fenik podle Pfennig |
| grán | 1/456 libry české | 1,127 g | Zejména v lékárnictví, význam slova grán je zrno ječmene (asi se léčili ječmenem, nebo to děláme až my? Nakonec dobře uvařený ječmen není vůbec špatný. Neměli bychom tedy říkat "sakra to pivo má ale grány?") |
| hřivna | 1/2 libry české | 256,88 g,
ale zjištěny také hodnoty 250,1 g - 255,8 g, v pol. 11. století 216 g, ve 14 stol. 253,2 g a římsko.německá 238,6 g |
Slovo má údajně stejný původ jako hříva, což byla ozdoba na krk - náhrdelník, poprvé se připomíná v r. 1074. Z 1 hřivny zlata se razila kopa (60) grošů |
| kámen | 20 liber českých | 10,28 kg (podle Hájkovy kroniky) | Neurčitá jednotka hmotnosti (jako by ty ostatní jednotky byly nějak moc určité) |
| karát | 1/48 libry české | 10,7 g | Dodnes se užívá v klenotnictví, r. 1907 v Paříži stanovili metrický karát - 0,2 g. Původně odvozen z hmotnosti semene svatojánského chleba (rohovníku - to by mě zajímalo, kolik jich snědli, než přišli na to, že je semínko jako semínko). Tento karát a váhy nemají nic společného s ryzostí zlata |
| kvintlík | 1/128 libry české | 4,014 g,
od r.1765 také 4,375 g tj. 1/128 Pfund |
|
| libra | konečně to víme | 1 libra česká = 0,51375 kg = 512 denárů = 456 gránů = 128 kvintlíků = 48 karátů = 32 lotů = 16 uncí = 4 čtvrtě = 2 hřivny =1/20 kamene = 1/120 centu | Zajímavá hra s čísly. Zkuste si zjistit, co dělili a na kolik dílků. Taky se vám jeví nepravděpodobné, že by rozpižláním karátu vznikl kvintlík? Spíš asi rozlouskli lot na 4 kusy, ale jak potom odkousli z kvintlíku grán? No, předky jsme měli opravdu hloubavé |
| lot | 1/32 libry české oblíbené | lehce zjistíme, že to bylo 16,06 g, pokud nebyl víděňský a to by pak bylo 17,5 g | |
| unce | 1/16 libry | 32,11 g | A představte si, že unci měli i v Číně a říkali jí liang. Upřímně, např. italská oncia zní podobněji, pokud se ovšem liang nevyslovuje unce. Ale to asi ne. |
| zrno | stejné jako grán | A tím jsme konečně oddělili zrno od plev |
Poznámka
na okraj, pro ty, kterým vrtají karáty v hlavě:
Ryzí zlato má dle dohody 24 karátů. Ryzost třeba u šperků je udána
v karátech zlata a ostatní jsou příměsi, hlavně stříbro. Tato ryzost je vlastně
počet dvacetičtvrtin čistého zlata. Pak lehce spočítáme, že např. 14ti karátový
prstýnek obsahuje 14/24 zlata, což když vydělíme, dostaneme 0,5833 a protože
chceme procenta, celé krát 100 a máme 58,33% zlata, ostatní je ostatní.
Článek "Jednotky české hmotnosti" doposud ohodnotilo 42 čtenářů průměrnou známkou 2.33.
